Michaela Merglová - Prázdnota
Anotace: Každý v Metropoli Evropa má v sobě prázdnotu, kterou se snaží zaplnit. Někdo bojem s bezprávím jako bývalý policajt Richter, někdo hraním her jako streamerka Cilka. A někdo službou jiným. Rebeka vždycky chtěla pomáhat lidem a její vrozená schopnost vidět cizí démony a číst v myšlenkách ji k tomu předurčila. Jenže hledání Asiatky s modrým pruhem ve vlasech probudí věci, co zahýbou celým městem. V neonové Metropoli poteče krev. Hodně krve…
Něco málo o spisovatelce: Autorka pocházející z Plzně, která byla třikrát nominována na Lady řádu fantasy o nejlepší fantasy. V posledním ročníku se dočkala uznání a stala se tak nositelkou meče. Přestože spisovatelka ochutnala všechny žánry, tak nejraději se vrací žánru meče a magie. Její nejznámější trilogie je Píseň oceli, osobně za její nejlepší dílo považuji Prokletou věž a teď Prázdnotu, která je jejím nejnovějším literárním počinem.
Prázdnota je směsice žánrů detektivního příběhu, fantastiky a ještě navíc mírně šmrncnutá cyberpunkem. Což znamená, že se odehrává v nepříliš veselé budoucnosti, kde se hlavní hrdinka Rebeka věnuje své profesi jakožto psychiatrička. Aby toho neměla naloženého málo, tak je to zároveň empatka, která využívá své schopnosti, aby se ostatní cítili lépe. Ale ona sama tím trpí, takže po sezeních potřebuje nějaký čas na vzpamatování. Jednoho dne za ní přijde muž s prosbou, aby zjistila, co se stalo jeho partnerce. Donese její velmi pečlivě vedený deník. Zároveň s tím sledujeme osudy vyšetřovacího týmu Luitigerem, jenž se nečekaně ocitne v neznázích.
Co mě velmi mile překvapilo, že se vyprávění odehrává v evropské Metropoli, jež je popsaná velmi drsně a bez servítek, ale zároveň krásně realisticky. Takže má čtenář pocit, jako kdyby se po městě procházel společně s hrdiny.
Nicméně spisovatelka nezůstane pouze u Rebecy. Podíváme se na zoubek vraždícímu cvokovi, jenž si vždy musí hodit kostkou, než se rozhodne (že by inspirace dračím doupětem), poté youtuberku a streamerku a zároveň nejlepší kamarádku hlavní postavy, které jsem chvílemi měla chuť dát pár facek, poněvadž se chovala jako nedonošené tele.
Je vidět, že spisovatelka již značně pokročila a její příběh a postavy jsou zas o něco více čtivější než v předchozích knihách. Zároveň hodně dělá krásná a poutavá obálka, která je vykreslena ve světle neonových barev a víc vás vtahuje do budoucnosti, kde se příběh odehrává.
Fascinovala mě tématika
empatie, a že vlastně jsou opatové docela vzácné zboží, které je třeba „chránit“
a dostatečně využít. Empati jsou totiž schopni pocity vidět jako auru , která
má široké barevné spektrum. Někdy je dokonce dokážou cítit. Zabředneme tedy do
obchodu s bílým masem, násilím na ženách, ale taky zneužívání toho, co je
vzácné. Nedalo mi to a při popisování empatů jsem si vzpomněla na staré cirkusy,
kde vystavovali lidi s odlišným vzhledem. Viz vousaté ženy, chlupatí muži a
další. Skoro mi to přišlo, jako kdyby se Míša Merglová snažila zdůraznit, že
být odlišný není špatné a člověk by si měl vážit toho, co má. Ale to může být
jen můj subjektivní dojem.
Pokud milujete akční fantastiku odehrávající se v cyberpunkovém světě, tak právě Prázdnota je pro vás tou ideální volbou:)

Komentáře
Okomentovat