Focení pro svatební salón Popelka ve Vrchlabí

 O jednom svatebním fotosetu pro svatební salón Popelka, jenž fotila fotografka Lucie Skřečková, aby modelky ještě lépe vypadaly, tak MUAH si zahrála Míša Pánková Kinclová a přenádhernou svatební kytici vytvořila květinářka Vendula a druhou nevěstu si střihla Domča Ptáčková


V poslední době se dostávám k čím dál tím zajímavějším projektům. Nejdřív je část plánování, kdy se v jeden den musí sejít víc lidí. Poté se musím dopravit na předem určenou trasu a doufat, že trefím správný vlak anebo autobus anebo obojí. Tohle byla zatím nejdivočejší cesta, poněvadž jsem jela do Vrchlabí, které je od Prahy přeci jenom dál. Když jsem došla na zastávku, kde bylo vícero autobusů na jedné ceduli, pro jistotu jsem se zeptala jedné paní, která vypadala, že tou trasou jezdí pravidelně. Věděla a i hned poradila. Nicméně autobus měl překvapivě zpoždění, cca třicet minut, ale nakonec dorazil.

Tentokrát jsem dělala modelku pro svatební salon Popelka, který se nachází právě ve Vrchlabí. Fotila jsem krásné svatební šaty. Cesta tam nakonec byla mnohem jednodušší, než jsem čekala. Většinou si čtu, tak mi to i rychle utíká.

Ve Vrchlabí jsem vystoupila na celkem špinavém nádražíčku a dle google maps došla na místo určení. Svatební salon jsem našla rychle, podle krásných šatů, jež svítí z výlohy. Když jsem vešla dovnitř, už tam Míša Pánková Kinclová líčila druhou modelku, kterou jsem viděla prvně v životě. Zpočátku jsou vždy rozpaky, člověk neví, jak se chovat, ale atmosféra se rychle uvolnila a došlo i na několik vtípků. Jako první šla dřív příchozí modelka. Jakmile mě Míša dolíčila a dočesala, její účesy a make up jsou vždy famózní, tak přišla řada na mě.

Někdy vím, co se bude fotit, poněvadž fotografku anebo fotografa znám a předem se domlouváme na tématu. Jindy jdu do absolutního neznáma a vlastně až podle toho, jak se vyvíjí kostým a vizáž, tak dokážu odhadnout, co se bude dít. Tady mě strašně překvapilo, jak je profi majitelka salónu. Koukla na mě, vyzkoušely jsme přibližně troje šaty a hned věděla, které mi budou sedět. A na rovinu, sama bych si tyhle nevybrala, jelikož mi celý život vtloukaly do hlavy, že tenhle druh s mými 161 cm mi nebude sedět. Tak mi pak spadla brada, jak moc mě ty šaty změnily. Hodně udělal i krásný hustý účes a jemné líčení. Místo závoje byly ve vlasech kytičky, jež vzala vizážistka ze svatební kytice. Přiznávám, užívala jsem si to. Svatbu již mám za sebou (2021), ale tohle probíhalo trochu jinak. A děkuju za to dámy!

Fotilo se u krásného rybníka s altánkem a vyšla nám i zlatá hodinka (chvíle kdy slunce zapadá) takže fotografie jsou snové a romantické. Vtipné byly reakce lidí, kteří procházeli kolem. Běžný člověk netuší, o co jde a někteří neodolají rádoby vtipným poznámkám. Naučila jsem se to ignorovat a řešit si svoje. Co taky jiného.

Je zajímavé, jak samotné focení rychle uteče a je to v podstatě většinou jen hodina anebo dvě. A ke konci už jsem byla fyzicky unavená, ale psychická nabitá. Navíc západ slunce, krásné svatební šaty, co víc by si modelka mohla přát?

Když jsme končily, tak bylo kousek po osmé hodině večerní, možná už deváté. V závěru mě do Prahy vezla maminka vizážistky a tady chci dát ještě velké díky životu, kolik zajímavých lidiček mi díky těmhle akcím do života přivede. Propovídaly jsme celou cestu zpět a daly si na sebe kontakty.




 




Komentáře