Úskalí internetového světa

Jelikož se toho v poslední době hromadí čím dál víc, tak si říkám, že je na čase si zopakovat bezpečnost na sociálních sítích. 

Dovedla mě k tomu kamarádka, které se na facebookovém profilu začaly objevovat podivné fotografie. Když jsme si pak volaly, taky oznámila, že ji někdo přes steam hacknul profil. Když jsem se ptala, jestli měla dvoufázové ověření, tak řekla, že ne. A bohužel, i teď v časech kyber útoků, snahy získat data či peníze, se uživatelé sociálních sítí nepoučí a dostatečně se nechrání. Sama jsem toho důkazem.

Je to 8 let zpátky, kdy mi nějaký bot z ciziny ukradl Instagram účet a samozřejmě, že jsem na tom se zabezpečením byla podobně jako kamarádka. Vlastně jsem za to ráda, od té doby se chráním na internetu možná víc, než je zdrávo, ale funguje to. Jak se tedy chránit na sociálních sítí a internetu?

V první řadě zdůrazňuji, že nejsem odborník ani nijak vyškolený specialista, ale člověk, který se všechno naučil vlastníma chybama. Osobně se mi vyplatilo číst smluvní podmínky, které zaškrtávám. Znám hodně lidí, kteří tvrdí, že je to ztráta času, ale pak se diví. Ohledně tohoto si dovolím zmínit hoax, jenž na fb koluje už poměrně dlouhou dobu. Začíná větou: Nedovoluji fb využít moje fotografie a příspěvky… a pokračuje to celkem dlouhou litanií, že uživatel facebooku je vlastně pánem celé situace a facebook nemůže nic. Omyl vážení! To, že se zříkáte práva na cokoli, co přidáte na fb jste zaškrtli už odsouhlasením podmínek. Víte třeba, že fotografie si modrý stalker ukládá devětkrát? Nebo, že si celý profil můžete stáhnout v archivu, a to včetně smazaných příspěvků?! Všechno, co pustíte ven, už nikdy není vaše. Takže pokud nechcete, aby toho někdo či v tomto případě něco, zneužil/lo, tak si dobře rozmyslete, než potvrdíte tlačítkem zveřejnit.

Co se mi hodně často stává, že kamarádi neřeší hesla anebo kdo vidí jejich příspěvky. Facebook je v tomhle potvora vyčůraná a pokud si to neohlídáte, tak máte příspěvek veřejný. Tedy, že ho vidí všichni na facebooku. Anebo, že ho můžou vidět přátelé označených přátel. Proč bych tohle neměl chtít?

Pokud píšete něco osobního a věřte mi, všichni k tomu jednou za čas sklouzneme, tak je dobré si ohlídat, kdo to může vidět. Sama mám v nastavení to, že můj profil vidí jen moji přátelé a další zabezpečení. Po každé aktualizaci od fb si tohle pečlivě přenastavím, poněvadž vím, že ne vždy to tam zůstane. A co heslo? Čím složitější, tím lepší. Rozhodně si nedávejte heslo ve stylu, kde je vaše rodné číslo či datum narození. To jsou bohužel snadno dohledatelné informace. Vzpomínáte si, když jste se přihlašovali někam do hry a chtělo to po vás velké písmenko, alespoň 12 znaků a interpunkční znaménko a číslici? Tohle je značka ideál.

Nikdy nepište přes messenger jakákoli hesla, adresu svého bydliště, mobil a další. Messenger je pravidelně sledovaný a bohužel se dá dost často nabourat. Jak to kdysi řekl můj kamarád: „Ano, možná jsem paranoidní, ale to neznamená, že po mně nejdou!“ Fb dělá to, že vyhledává určitá slova, protože by to mohlo značit, že se jedná o terorismus, násilí a další. Nemůže číst celé konverzace, ale zachytí určitá slovní spojení. Tady si tím nejsem úplně jistá, takže tuhle informaci brát s rezervou.

V poslední době mě fascinují maminky, které bez obalu zveřejňují fotografie svých malých dětí a to, i když dělají hovínko. My už jsme dospělí, tudíž je to naše svobodné rozhodnutí. Ale naše děti sotva umí chodit, tak už rozhodujeme za ně, o něčem tak citlivém. Maminky, chápu, chcete se pochlubit svými dítky a jejich výkony, ale vy byste měly radost, když byste po letech našly na internetu svoje kadící fotografie? Ale mám kolem sebe i kamarády, jichž jsem se vždy ptala, zda mohu tuto fotku zveřejnit, protože je na ní jejich dítě. Jejich komentář se neměnil: „Ne, chceme, aby si naše dítě udělalo internetovou stopu samo.“ A tak už se neptám a jen jim posílám fotografie do emailu, popřípadě přinesu na flashce.

Pak je zde ještě druh uživatelé, který se ze sociální sítě odhlašuje ve chvíli, kdy po něm chce víc informací. Například nedávná aféra s aplikací whatsapp, kdy mnoho lidí odešlo, protože prý nebudou podporovat aplikaci, jež je sleduje. Musela jsem se smát a vzpomněla jsem si na všechny ty slevové kartičky, kam svoje údaje dali bez problémů.

Pakliže se na sociálních sítí jakkoli prezentuješ a něco vyrábíš, tak je dobré mít striktně oddělené dva profily. Tedy „pracovní“ a soukromy. Ono je hezké být se zákazníkem v kontaktu, ale nemusí o tobě vědět všechno. Totéž platí o přátelích, důvěřuj, ale prověřuj. Sama razím heslo, že tam mám pouze lidi, které znám osobně. Fascinují mě tzv. sběrači, kteří mají přátel přes tisícovku. Za prvé není reálné tolik lidí znát, jako kdyby to byl blízký přítel, za druhé, co když je to skrytý stalker či někdo přes porno průmysl? Pokud mi přijde pozvánka od člověka, jehož neznám a máme pouze společné přátelé, tak se ptám, proč si mě přidává. Odpověď je většinou stejná: „Nudil jsem se a zaujalas mě.“ Ně, díky.

Chlubit se, že jste s rodinou, přítelem, přítelkyní či s kýmkoli dalším na dovolené je fajn, ale nikdy, absolutně nikdy, neříkejte, že máte prázdný byt. Zloději totiž nespí! Osvědčilo se mi, zajistit si po dobu nepřítomnosti hlídání. Alespoň tak předcházíte problémům.

Co jsem už párkrát zažila, že kamarádi šli na pohovor, a pak brečeli do telefonu, že je v té firmě nepřijali a divili se proč. Dávejte si pozor, co a kam píšete a zda máte profil soukromý. Budoucí zaměstnavatel si totiž váš profil stoprocentně projede. Jenže, to je můj soukromý čas. Budete se určitě bránit, ale to potencionálního zaměstnavatele nezajímá. Když na profilu uvidí fotografie z party, kde jste zvraceli do koše nebo se tam s někým líbáte, taky to nepůsobí moc dobře. Proto znovu, zvažte, komu všemu svůj profil ať už na fb, ig či kdekoli jinde, otevřete. Lajky a sledovanost jsou sice fajn, ale pokud nejste fotograf, model, výrobce či jakýkoli jiný umělec, k čemu vám to je? Koho zajímá nějaká Marie z horní dolní a její běžný den? I tady platí pravidlo, první přemýšlej, a až pak zveřejňuj.

O přátelích na facebooku už jsem se zmiňovala, teď ještě jedno varování. Pokud vám přítel, u nějž jste si jistí, že ho už v přátelích máte, pošle novou žádost, tak si první ověřte, zda to není bot, spam či cokoli jiného. Takhle se taky dají získávat informace či šířit viry. Existuje takové kouzelné tlačítko v nastavení, které umožňuje seznam přátel skrýt. Sama to tak mám, stejně tak i informace na profilu. Proč by měl někdo cizí z mého soukromí cokoli vidět? I kdyby to byl zaměstnavatel, tak od toho má Linkedin (Linkedin je sociální síť, kde máte svůj životopis online).

Jak jsem zmiňovala výše u dětí, že bychom ohledně zveřejňování fotografií neměli rozhodovat za ně, tak totéž platí u dospělých. Jednou jsem udělala to, že jsem bez ptaní zveřejnila fotografie mých přátel ze šermu z šermířské akce. Nu, co si budeme, málem jsem to nepřežila. Mně, to sice vadit nemusí, ale oni sami focení nesnáší (ano, i přestože mají kostýmy, jsou na akci, kde se focení předpokládá), tak se od té doby pro jistotu ptám i dospělých, jestli jim nevadí, že to zveřejním a nijak je to nepoškodí.

Na sociálních sítích má člověk tendence být méně opatrnější, poněvadž sedí za monitorem a nikdo na něj nemůže. Tak se i z jinak hodných lidí stávají divoká nemyslící zvířata, která dokáží ublížit dobře mířeným slovem. Říkám to všem a všude, opět jedno moudro, ale tentokrát mi ho předali kamarádi a jejich zkušenosti. Nikdy nepiš, když si opilý. Jak známo, alkohol uvolňuje a napsané už nelze vzít zpět. My si to možná pamatovat nebudeme, ale dotyčný ano. Proto je dobré vždy před akcí všechno vypnout a neřešit nic, čeho bychom potom mohli litovat.

Co mě internetový svět naučil, tak nehádat se v diskuzích. Nejhorší je srážka s blbcem. A obzvlášť s přesvědčeným blbcem. Zjistila jsem, že mám spoustu jiných zábav než se takhle zbytečně rozčilovat na internetu. Zas na druhou stranu existují tipy lidí, kteří to mají jako sport a vybíjí si tak zlost a frustraci. Kamarádka, říkejme jí Hádavka, se strašně ráda hádá po internetu s lidmi. Dřív jsem to nechápala a ptala se jí, proč to dělá, odpověď byla jednoduchá: „Baví mě to.“ Inu, proč ne. Obzvlášť, když tou hádkou nakonec dotyčného potrolí. 

Takových věcí by mohlo být mnohem a mnohem víc. Ale na závěr mě napadá jedna myšlenka. Na sociálních sítích se chovejte tak, jako kdyby to měla být vaše vizitka. Diskuze totiž nemizí, ty zůstávají a přeci se po čase za sebe nechcete stydět. Ano, možná se cítíte bezpečně a silně, ale po čase se může cokoli z toho, co zveřejníte, obrátit proti vám. Na závěr tedy poučka: „Nejdřív přemýšlej, a až pak zveřejňuj.“

Zdroj obrázku: epochaplus.cz